• Největší slovníky angličtiny – Oxford, Macmillan nebo třeba Longman obsahují kolem 200.000 slov. To je ohromné množství. Přitom ale stačí znát jen 1% z nich, abyste vyjádřili cokoliv chcete. Důkaz? Autoři všech těchto slovníků používají pečlivě vybraná, nejfrekventovanější slova k tomu, aby definovali jakékoli slovo ve slovníku. A kolik těchto speciálně vybraných slov je? Longman jich používá jen 2000 – a vysvětlí jimi jakékoli anglické slovo. Nemusíte tak vědět, jak se řekne třeba „klokan“. Prostě ho popíšete jednoduchými slovy -  „je to australské zvíře, které skáče na velkých zadních nohách a nosí mláďata ve speciální kapse“.
• Znáte rozhlasovou stanici Hlas Ameriky? Ta vysílá denně do celého světa a ve svém vysílání používá jen omezený počet speciálně vybraných slov, kterými může být popsána jakákoli událost. Kolik jich je? Přibližně 1500.
• Každý zná Wikipedii. Víte ale, že existuje i její zjednodušená verze Simple English Wikipedia? Její autoři používají jenom 1000 nejfrekventovanějších slov. A zvládnou jimi vysvětlit i teorii relativity, fakt 🙂
• Známým zjednodušeným systémem angličtiny je také Basic English, který se skládá pouze z 850 klíčových slov. V Basic English si můžete přečíst dokonce i Bibli. Na její přepis také stačilo 850 základních slov doplněných o 150 „biblických“ slov a slov umožňujících vyjádřit se poeticky.

• Podle nedávné studie publikované v Oxford University Press pokryje 1000 nejfrekventovanějších slov 89,25% jakékoli konverzace v angličtině.  Co to vlastně znamená? Znamená to, že když se budou John a Sally spolu chvíli bavit a my si zapíšeme úplně všechna slova, která použili a budeme je pak analyzovat, tak zjistíme, že skoro 90% z nich jsou slova ze seznamu 1000 nejfrekventovanějších slov.  Jenom ten zbytek – přibližně 10% jsou slova, která se používají méně často. Jednoduše řečeno – jenom 1 slovo z 10, která John a Sally použijí, nenajdeme na seznamu 1000 nejfrekventovanějších slov.
• Slova nejsou stejně důležitá. Některá jsou důležitější 🙂 Tyto informace nám prozrazuje korpusová lingvistika, která zkoumá jazyk pomocí elektronických jazykových korpusů. Jde o rozsáhlé soubory textů, které slouží pro výzkum jazykové praxe a jako datová základna pro tvorbu slovníků, překladačů a podobně. Nás bude hlavně zajímat to, že v posledních letech významně stoupá zaměření i na analýzu mluveného jazyka. Existuje tak třeba i korpus slov vybraných z amerických televizních seriálů. Dozvídáme se tak, že pro porozumění beletrii nebo odborným textům potřebujeme znát větší počet slov, než pro porozumění rozhlasovému nebo televiznímu vysílání. A to nejzajímavější nakonec – k tomu, abychom mohli jednoduše konverzovat, potřebujeme znát ještě menší počet slov. 
• Probíhající výzkumy uvádí, že k základnímu dorozumění při běžné konverzaci v angličtině nám postačí už něco kolem 1000 slov. Je to proto, že při běžné konverzaci se základní slova opakují mnohem častěji než v odborné komunikaci, ve sdělovacích prostředcích nebo dokonce v psaných textech. A nám jde o běžnou konverzaci a základní dorozumění. 

 Co z toho všeho plyne?

Pokud budete aktivně znát 1000 nejfrekventovanějších slov v angličtině, budete schopni se domluvit.

• Učíte se jen nárazově anebo jste už angličtinu skoro vzdali?
• Nebo se učíte, ale moc se nezlepšujete?
• Zapomínáte i to, co už jste docela dobře znali?
• Nevíte vlastně na co se zaměřit a která je ta správná cesta k vašemu cíli?

• Postupně se seznámíte s nejdůležitější slovní zásobou angličtiny, která vám pomůže co nejdříve efektivně komunikovat.
• A nebudete se učit nějaké nezáživné seznamy slov. Všechna tato důležitá slovní zásoba je v kontextu – buď se vyskytuje v užitečných anglických obratech anebo v dialozích, které ilustrují užití těchto obratů v běžné konverzaci. 
• Veškerá slovní zásoba v kurzu je ve formě přibližně patnáctivteřinových videolekcí namluvených rodilou mluvčí.
• A to nejzajímavější nakonec - vybrali jsme jen ty anglické obraty, které mají stejnou nebo velmi podobnou strukturu jako odpovídající obrat v češtině. Bude tedy snadné je vstřebat. Slowly but surely… pomalu ale jistě 🙂

• poradit úspěšně cizinci, který se ptá na cestu ...
• říct si v zahraničí bez strachu, že udělám chybu, o jídelní lístek ...
• použít na firemní poradě obrat, který ne každý zná a vidět překvapení v očích kolegů …
• upozornit dceru nebo syna na chybu v domácím úkolu a slyšet obdivné "Teda mami/tati..."

Jaké by to bylo?

• Za posledních 15 let prošlo firemními jazykovými kurzy, které jsme organizovali, několik tisíc firemních posluchačů. Důležitým komponentem těchto kurzů byla vždy "Angličtina pro zvláštní účely" (meetingy, prezentace, vyjednávání, společenský styk, networking aj.), která rozvíjí znalost nejdůležitější slovní zásoby a frazeologie pro efektivní firemní komunikaci.
• Dalších 1500 studentů v Brně a v Praze prošlo jazykovými kurzy pro veřejnost se speciálním flexibilním rozvrhem, který umožnil každému studentovi přijít na lekci tehdy, kdy se mu to hodilo. I v těchto kurzech jsme kladli důraz na rozvoj nejužitečnější slovní zásoby, gramatiky a základních komunikačních dovedností.
• Nyní přicházíme s kurzem angličtiny budovaným za pomoci údajů získaných frekvenční analýzou, tedy na základě statistických znalostí o přirozeném jazyce. Je nutné si uvědomit, že to, co se učíme, není stejně důležité. Pokud se zaměříte jen na to nejdůležitější a nejužitečnější, budete postupovat kupředu rychleji než v běžných jazykových kurzech.
• Co je důležitější – gramatika nebo slovní zásoba? Obojí je důležité, ale slovní zásoba je mnohem důležitější. Dům se také skládá spíše z cihel než z malty. Slovní zásoba jsou cihly a gramatika je jejich „maltou“, tedy tím, co je drží pohromadě. Spolu s vlivným moderním přístupem k výuce jazyků The Lexical Approach věříme, že slovní zásoba je důležitější než gramatika. A gramatiku je lepší „vstřebávat“ než se jí „učit“. Vstřebat ji mimovolně ve frázích a obratech. Není snazší se jen tak bezděčně naučit třeba tvoření záporu v oznamovací větě přítomného času tím, že vstřebám frázi „I don´t know“? Místo toho, abych memoroval poučky? Nebo tvoření příslovcí z přídavných jmen přidáním koncovky „-ly“ tak, že se nebudu primárně učit tuto poučku, ale spíš ji přirozeně vstřebám užitečnou frázi „Slowly but surely“ - „Pomalu, ale jistě“?
• Řídíme se také metodami a přístupem k výuce cizího jazyka prosazované vlivným lingvistou, profesorem Krashenem (The Natural Approach). Ten zdůrazňuje, že běžné formální učení není efektivní a jazyk bychom si spíše měli přirozeně osvojit. Jak? Tak, že studenta vystavíme srozumitelnému a zajímavému jazykovému materiálu a on se tak intuitivně bude zajímat spíše o jeho obsah než o jeho formu. Gramatiku, která je v takovém materiálu tak jako tak obsažena, vstřebá tedy také přirozeně a jakoby mimoděk. A to vše v relaxované atmosféře.
• Naším velkým vzorem je i Méďa Béďa, který na rozdíl od svého malého kamaráda Bubu - plného pochyb a stále se něčeho strachujícího, jde po hlavě do akce a vždycky to nějak zvládne. A my všichni si přece můžeme spolu s Béďou říct „I´m smarter than the average bear“ - „Jsem chytřejší, než průměrný medvěd.“ 🙂 , jít do akce a posunout svou angličtinu dál.